Doba je dneska špatná a neklidná,
lidí je moc, je to spodina nevděčná.
Na poplach venku troubí zas,
nejsi-li alík, patříš mezi nás!
Moje dýka, tvoje dýka, času máme dost,
venku jsou ale věci, co v nás budí zlost.
Kvůli nim teď v Orgrimaru neni vůbec klid.
Pojď do boje, musíš, musíš se bít!
Ať si právě začal nebo si zkušený hráč,
vezmi zbraň, neboj, vzbudí se v tobě rváč!
Ikdyž v boji dostaneš pěkně na frak,
stojí za tebou všichni, dokonce i Kadrak.
Ať máš klacek, sekeru, tyč nebo meč a štít,
kuráž jako správný trpoš musíš mít!
K čemu jsou alianci ty namyšlený řečičky?
V Orgrimaru hnijí jejich polámané ručičky!
Nechť je válka u té lidské věžičky,
potom rvačka u hospodské skleničky.
Smutný človíček bitvu prohrál,
poté praví alíkům mocný Thrall:
"Kdo se bojí ať do bitvy neleze,
leda když je oděn v železe.
V boji, ale poznáš co si zač,
tak proč ten lítostný pláč?!?"